Atleti skupiny trenéra "V", tak jako minulý rok, vyrazili na horské soustředění do penzionu U hraběte Harracha. Jak se jim tam daří a jak trénují, se dozvíme z jejich příspěvků, které průběžně posílají ...

Autor:  VERČA

Neděle:     Kolem třetí hodiny jsme dorazili do hotýlku, ubytovali se a vybalili, a pak jsme vyrazili na první klusací trénink k přibližně 2,5 km vzdáleným Mumlavským vodopádům. Počasí nám zrovna moc nevyšlo a chytl nás pěkný déšť, ale i přesto jsme klus nevzdali a do hotýlku jsme dobíhali za svitu sluníčka. Po chvilce odpočinku jsme šli na večeři a poté jsme dostali volno. Ve 22:00 nám pan trenér ohlásil večerku a my zalehli a přemýšleli, jaký asi bude pondělní trénink.

Pondělí:     Pondělní ráno bylo poněkud kritické, jelikož se nám po nedělním nocování nikomu nechtělo vstávat. Nakonec jsme to ale všichni zvládli. Po snídani následoval dopolední trénink, při kterém nám trenér oznámil, že budeme běhat třicítky. Zdá se to sice málo, ale dalo nám to pěkně zabrat. Za odměnu nás čekala vynikající svíčková a po té polední klid. Nejprve jsme odpočívali, a pak si šel každý po svém. Někdo šel na houby, někdo na borůvky a jiní do města. Na odpolední trénink jsme vyrazili k rybníku, kde jsme běhali pomalé i rychlé, tříkilometrové okruhy. Naše nejmladší členka Míša nám ukázala, jak se má běhat a zaběhla okruh nejrychleji. Po večeři jsme všichni koukali na televizi, a poté jsme zalehli a šli spát.

Úterý:     Nic zvláštního se u nás neděje. Probudili jsme se do úterního slunečného rána a unavení jsme dorazili na snídani a poté všichni zase zalezli do postele a až do dopoledního tréninku jsme spali.  Na tréninku nás čekal ,,krásný“ kopeček a patnáctimetrová rovinka. A aby toho nebylo málo, po kopečkách (šli jsme jich 2krát 4) jsme vyklusali ještě 5 rovinek a hurá klusem do kopce na hotel. Po obědě jsme znovu odpočívali a pak jsme šli znovu na trénink. Dostali jsme za úkol 2krát 8 rovinek. Teren moc dobrý nebyl, ale zvládli jsme to! Když přemýšlím, koho bych vyzdvihla v dnešním článku, napadnou mě snad jen Pšendové. Ondra prohlásil, že ty rovinky jsou moc nudné, tak nám mezi sériemi trenér naložil posilování, které se Ondrovi samozřejmě nelíbilo, a tak zase protestoval. Po tréninku následovalo volno, večeře a televize. A nakonec jako každý den na každého čekala postel.

Středa:     Středeční ráno bylo po včerejších kopečkách kritické, vstávání nám dávalo zabrat. Po snídani jsme opět odpočívali a v 10 hodin vyrazili na harrachovské skokanské můstky, kde na nás čekalo 36 schodů, které jsme vybíhali na sílu a frekvenci. Poté jsme si zaházeli s medicinbaly a zaskákali na švihadlech. „Nejlépe“ to šlo Ondrovi Pšeničkovi, měl skákat půl minuty v kuse a povedlo se mu to asi až na popáté. Odpoledne nás čekalo překvapení v podobě volna, a tak jsme se vydali pěšky na můstky, po schodech. Byla to pěkná makačka. Večer jsme zalehli a šli spát. Čekají nás poslední dva dny pořádného trénování.

Čtvrtek:     Sluneční paprsky, které nám svítily přes okna, nás tahaly z postele. Dnes jsme výjimečně neměli trénink od 10, ale od 9 hodin, jelikož jsme vyrazili lanovku na Čertovu horu. Už od rána bylo pěkné vedro. Na „Čerťáku“ jsme se rozklusali, rozcvičili a za úkol jsme dostali běhat 2krát 5 třístovek, po 20 sekundách, s pauzou dvě minuty. Byla to pěkná makačka i pro ty nejodolnější z nás. Verča si měla vzít padák, který se jí však při první třístovce zamotal do nohou a utrhl se jeden provázek, takže běhala stejně jako ostatní. Míša, Aneta a Verča měly druhou sérii zkrácenou o 100 metrů, jen vytrvalkyně Nikča uběhla celé třístovky. Po obědě jsme vyrazili k rybníku, kde jsme chodili speciální rozložené šedesátky. Pěkně nás všechny bolí nohy, ale hurá do posledního dne!

Pátek:     Od včerejšího večera pěkně pršelo, byla bouřka a hřmělo. Toto počasí vydrželo celé páteční dopoledne, a tak dopolední trénink obsahoval posilování u kulečníkového stolu. Po obědě vylezlo sluníčko, a když přišel úder půl čtvrté, příprava na trénink, opět začalo pršet. Chvíli jsme počkali, déšť ustal a my mohli trénovat. Běhali jsme kopečky u rybníka a trénovali výpady. K večeři jsme měli hranolky s masem a jako bonus palačinky. Mňam. Teď už zbývá jen dobalit a zítra po obědě hurá domů!

Sobota:     Poslední ráno, sluníčko svítilo a my si dobalovali. Po snídani jsme šli naposled k Mumlavským vodopádům, kde jsme udělali nějaké fotky, doklusali zpět na hotel, dobalili a šli na poslední oběd. Za veškerou trpělivost děkujeme panu trenérovi Venclíčkovi, který tu s námi celý týden vydržel. A teď hurá domů!

Míša Červínová, Veronika Bartušková, Nikola Nekvindová, Pepa Posel, Aneta Wožnická, Kuba a Ondra Pšeničkové a  pan trenér Venclíček 

Fotogalerie